SANCTUARY

Autor: Ezechiel / 7. 11. 2016

Rozhovor s R.X.Thámem

    O podrobnostech k třetí Magické noci trubadúrů, 10 letech a novince Bratrstva Luny, hudebním i osobním prolínáním s XIII. stoletím, pražské „dark kavárně“, sociální odpovědnosti a dalších zajímavostech s principálem R.X.Thamem.

SANCTUARY.CZ: AHOJ R.X.THAMO, TAK JAK VYPADÁ NÁLADA V POŘADATELSKÉM TÁBOŘE JEN PÁR DNŮ PŘED DALŠÍM ROČNÍKEM MAGICKÉ NOCI TRUBADÚRŮ?

R.X.Thamo: Ave Ezi tobě, i čtenářům Sanctuary. Náladu dokážu nejlépe vyjádřit z pozice magického ústředí celé akce, kde se sbíhají komunikační nitky z mnoha táborů do festivalu zapojených. Intenzivně komunikuji nejen se všemi účinkujícími, spolupořadateli, subjekty zajišťujícími technické i sociální zázemí, ale i s fanoušky a médii. Vnímám kolem sebe velkou natěšenost a očekávání něčeho zcela nevšedního – svátečního! Rok a půl připrav bude přetransformován do produkce jednoho jediného dne a to již tuto sobotu 12. 11. v Kralupech nad Vltavou, ve městě vzdáleném od Prahy pětadvacet kilometrů. Jsem nervózní, unavený, ale i natěšený!  Snažím se po celou dobu příprav být důsledný ve všech věcech, některé musím ještě dotáhnout nebo koordinovat, aby návštěvníci a účinkující měli z Magické noci trubadúrů i do třetice ty nejlepší zážitky a dojmy.

SANCTUARY.CZ: ČEKÁ NÁS UŽ TŘETÍ POKRAČOVÁNÍ FESTIVALU A KDYŽ SE TAK ČLOVĚK PODÍVÁ DO PROGRAMU, ZASE TO NEBUDE JEN O HUDBĚ. A PROTOŽE PRÁVĚ TO ODLIŠUJE NOC OD KLASICKÉHO „FESTIVALU“, MŮŽEŠ NĚJAK VE ZKRATCE SHRNOUT TY NEJVĚTŠÍ MIMOHUDEBNÍ TAHÁKY?

R.X.Thamo: Na hlavní scéně se odehrají dvě speciální vystoupení, která, jak zmiňuješ, dají obsahovou náplň podtitulu festivalu: „Musica, Theatrum, Magia“. Velmi úspěšná a respektovaná domácí Taneční skupina Naděje nazkoušela speciální choreografii na sestřih skladeb z alba „Werewolf“ od XIII. století, které má letos dvacet let od svého vydání. Holky na tom pod vedením ostřílené choreografky Veroniky Novákové pracovaly hodně dlouho. Bude se jednat o dějové vystoupení, moc se na to těším. Co jsem viděl při zkouškách mě nadchlo a to bylo bez světel, kulis i kostýmů.

Divadelní soubor Scéna zahraje – nebojím se říct – expresionistický horor se zašifrovaným názvem Naseto?!. Myslím, že k odlišení Magické noci trubadúrů přispívá i fakt, že večerem provází erudovaný moderátor, který dává celé festivalové dění do kontextu a zároveň poučeně představuje všechny účinkující. Potřetí v řadě jím bude matador české rockové publicistiky Petr Korál. Obrovský úspěch sklidili na Magické dvojce rovněž domácí kluci z URBEX teamu. Moc jsem chtěl na jejich výstavu navázat a ještě více ji prolnout do celkového dění. Pilotním tématem expozice jsou ruiny sakrálních staveb se zastřešujícím názvem „Lovci chátrajícího jsoucna.“ K dalšímu mimohudebnímu dění jistě patří i dobré jídlo a pití, nabídka knih, extravagantní módy, originálních šperků apod.

SANCTUARY.CZ:​ HLAVNÍ HUDEBNÍ HVĚZDOU AKCE JE OPĚT XIII. STOLETÍ. VYPADÁ TO, ŽE JSTE SI S PETREM ŠTĚPÁNEM PADLI DO NOTY…

R.X.Thamo: Padli ;-)- Petr, jak jsem vysvětloval ve třetím vydání gotických novin Trubadúr (stále jsou k mání pouze za poštovné, budou se rozdávat i 12.11. na Magické noci), má prsty v tom, že se Magická noc trubadúrů 3 vůbec koná! On celý koncept festivalu již od prvního ročníku oceňuje jako něco na scéně zcela výjimečného. Nesmírně si vážím i užívám toho, že jsem se svým působením na scéně doslova propracoval až k takto mimořádnému ocenění. XIII. století odehraje v Kralupech zcela nevšední koncert, který máte možnost prožít jenom v rámci Magické noci trubadúrů 3.

SANCTUARY.CZ:​ A TO, ŽE KAPELA SNAD VŮBEC POPRVÉ ZAHRAJE „WEREWOLFA“ BYL TVŮJ NÁPAD, NEBO PETRŮV? A BUDOU TAM JEŠTĚ DALŠÍ PŘEKVAPENÍ ZE STRANY JIHLAVSKÝCH BARDŮ?

R.X.Thamo: Přišel jsem za Petrem s koncepcí Magické noci trubadúrů 3. Seděli jsme v Jihlavě na kafi, byl to tuším květen 2015. Petr mě šokoval informací, že XIII. století nahraje po sedmi letech nové album. Málem jsem letěl ze židle, neuvěřitelně si mě jihlavský majstro vychutnal :). Magickou noc trubadúrů jsem v roce 2012 i 2014 připravoval zcela bez kompromisů – velkoryse pojaté pódium, nabušený světelný park, projekce, bohatý hlavní i doprovodný program. V obou případech se akce nezaplatila, byl jsem vnitřně docela nalomený, že nemohu dále rodinu s dvěma malými dětmi vystavovat riziku dalších velikášských kichotských choutek.

No, ale ta jihlavská návštěva ve mně rozhořela oheň touhy uzavřít cyklus Magických nocí trubadúrů dovršením trilogie s tolkienovským podtitulem Návrat králů. Petr si vzal čas na rozmyšlenou, aby zvážil, zda je reálné naplnit předestřenou uměleckou vizi. Přišel jsem s tím, že by zastřešujícím tématem večera bylo „werewolfowské zašeptání“, ono „Slyšte, jak Vám děti noci hrají“. A součástí koncertu k 25letému výročí vzniku kapely by se vrátil, jen pro tento jediný večer, do set listu Třináctky kultovní „Werewolf“.

A věci postupem času nabraly zcela nečekaný spád: skladbu „Transylvanian Werewolf“ nakonec XIII. století odehraje se smyčcovým tělesem, bude se zde křtít bilanční 10CD box „Pandora“, za kapelou dokonce ze zahraničí dorazí šéf jejich vydavatelské firmy Vladimír Kočandrle. A možná se odehraje ještě něco navíc…

SANCTUARY.CZ: SAMOZŘEJMĚ SE NABÍZÍ MYŠLENKA, JESTLI PO TAK INTENZIVNÍ SPOLUPRÁCI SE „TŘINÁCTKOU“ NECHYSTÁTE I NĚJAKÉ DALŠÍ HUDEBNÍ PROLNUTÍ, KTERÉ JSTE SI VYZKOUŠELI UŽ V INTRU POSLEDNÍ DESKY BRATRSTVA LUNY.

R.X.Thamo: Tvá myšlenka je empatická a nyní mohu potvrdit, že došlo k jejímu naplnění. V polovině prázdnin jsem prožil nádherný produkční čas s Petrem Štěpánem, ve kterém nám gothicrockový  bard z větrných kopců Vysočiny nazpíval na naše bilanční album „Decade – Gotická duše 2006-2016“ píseň z našeho debutu „Goethit“ (2009), skladbu „Vampyrismus psýché“. Mohu konstatovat, že obě strany měly ze spolupráce skvělé pocity. Pro mě osobně to znamená opravdu moc. Další kontext této spolupráce je krásně zachycen v bookletu „Decade“, který podle dosavadních ohlasů od „zasvěcených“ bude nejkrásnějším přebalem naší dosavadní tvorby. A to všechna čest Deatherovi za všechny tři předcházející graficky vymazlené počiny.

SANCTUARY.CZ:​ ČÍM SI VLASTNĚ MYSLÍŠ, ŽE TO JE, ŽE XIII. STOLETÍ STÁLE OSLOVUJE TOLIK LIDÍ, KTEŘÍ TŘEBA NA JINÉ GOTHICROCKOVÉ AKCE A KONCERTY JINAK NECHODÍ?

R.X.Thamo: Tak, jak jsem měl možnost poznat prolínání různých táborů fanoušků v rámci široce vnímané gothicrockové komunity, XIII. století nabízí podle mě stále více než „ostatní kapely“ na scéně. Petr Štěpán je charismatický, intelektuální „alfa samec“ smečky. Vezmi si jen, co za poslední tři roky dotáhl všechno za projekty! Lidé, kteří čtou knihy, milují kinematografii a umění, které se symbolicky prolínají v tvorbě a interpretaci tvůrce a fanoušků, si trvající vlajkonošství tuzemských průkopníků žánru užívají o to víc. Není to tedy jen nějaká nostalgická vlna, která samozřejmě také koncertům Třináctky zvyšuje návštěvnost koncertů.

Koncerty Třináctky mají stále takový magický punc, je v tom stále něco zvláštně svátečního, jít na jejich koncert. A lidem, kteří ve mně vidí nějakého „fanatického vyznavače kultu XIII.“, tak těm mohu jen vzkázat, že se neskutečně mílí. Úcta, uznání a respekt nejsou žádnými semeny nekritického velebení. A nutno dodat, že naše vzájemné souznění s Petrem scénu obohatilo o mnohé bonusy. Ať už za všechny zmíním dva obsáhlé rozhovory pro noviny Trubadúr nebo bonusy pro druhou (Bohové na strojích) a třetí Magickou noc trubadúrů (Transylvanian Werewolf). Ale to ocení lidé, kteří mají ke Třináctému století opravdu srdeční vztah. Pokud s někým cloumá zášt a různé druhy komplexů, tak tyto lidi nepřesvědčím ničím, tito lidé pravděpodobně ani nečtou tento rozhovor a budou hlásat na scéně své pravdy, jak ten „Thámo ani nevylejzá, jak ty ubohý tasemničky:)“.

SANCTUARY.CZ: Z DALŠÍCH KAPEL TAM MÁME TUZEMSKÉ VÝSMĚCH?, CARPATIA CASTLE A NA SCÉNU SE NAVRÁTIVŠÍ DEATHCAMP PROJECT. MÁŠ K NĚJAKÉ Z TĚCHHLE KAPEL NĚJAKÝ SPECIÁLNÍ VZTAH, NEBO SE TI „JEN“ LÍBÍ JEJICH TVORBA? PROSTĚ NA ZÁKLADĚ ČEHO JSTE SESTAVILI TENHLE LINEUP?

R.X.Thamo: Pro mě je důležitá sevřenost celé Magické noci trubadúrů, ale nechápejte to v nějakém ortodoxním smyslu. Když vezmu vyjmenované spolky v pořadí, jak je zmiňuješ, tak Výsměch? mi jsou sympatičtí již mnoho let. S Bratrstvem Luny jsme se s nimi na jednom pódiu nepotkali, tak jsem rád za blížící se premiéru. Carpatia Castle se představila na první Magické noci trubadúrů 2012. Tehdy jsme měli k sobě nejblíže, obě kapely si hledaly na scéně své místo a na obě se „ortodoxní gotici – hlavně pražská „dark kavárna :)“ – dívali skrz prsty. Carpatia kráčí jiným směrem než náš spolek, přesto máme docela velký průnik fanouškovské základny. Vyslyšel jsem volání hlasů příznivců po triumvirátu BL, CC a XIII. na jednom pódiu. Nutno dodat, že mostečáci urazili za čtyři roky obrovský kus cesty. Soubor z roku 2012 se s letošní sestavou nedá moc srovnávat. Je pro mě i ctí, že Carpatia Castle se rozhodla své druhé profesionální album s názvem „Černé století“ křtít na Magické noci trubadúrů.

A Deathcamp project je má srdeční kapela, prožitá na několik Castle Party misích. Před dvěma lety nemohli dorazit z vážných rodinných důvodů, letos se neskutečně těším, že to rozbalí nejen s novými songy, ale i s živými bicími! Na Magické noci trubadúrů není prostor pro nějaké komerční úlety. Protože si nedokážu odepřít mnoho různých detailů, které sice akce činí jedinečnou, ale samozřejmě jí i finančně zatěžují, tak mám takové intuitivní tušení, že současnou podobu festivalu, čeká v sobotu jeho poslední dějství…

SANCTUARY.CZ: SAMOZŘEJMĚ NEMŮŽEME PŘEHLÉDNOUT I VYSTOUPENÍ TVÉHO DOMÁCÍHO PŮSOBIŠTĚ BRATRSTVO LUNY, KTERÉ SLAVÍ UŽ 10 LET NA SCÉNĚ. TO SI SKORO KOLEDUJE O NĚJAKOU SPECIALITU… PODĚLÍŠ SE?

R.X.Thamo: Podělím se rád. My jsme k Magické noci trubadúrů 3 přistoupili jako k našemu koncertu roku. Bilančnímu, narozeninovému a jedinečnému. Dokonce jsme odmítl několik zajímavých koncertních nabídek, včetně koncertu se XIII. stoletím v Plzni, patnáct dní po Magické noci. Pro smysl akce, naplnění její filosofie a zvýšení možnosti, že podobě exkluzivně připravený festival se alespoň zaplatí, to je také z naší strany pragmatická volba. Kdo chce Bratrstvo Luny zažít letos živě, musí dorazit do Kralup nad Vltavou.

Avizovali jsme, že v rámci koncertního setu přehrajeme celé naše první demo „Gotická duše“ v novém, lunArt rockovém hávu ;-). Abych byl férový, musím přiznat, a vím, že některé naše skalní zklamu, že nakonec nezazní píseň „Fantasmagorie“. Bez norského kytaristy Pluta song nemá ten patřičný magický odér. Ale třeba se naši věrní dočkají, a to vůbec poprvé v historii Bratrstva, uvedení songu „Vrána se vrací“. A slíbili jsme i živou prezentaci našeho coveru Hrdinů nové fronty „Pochod hrdinů“, jehož podobu přijali bratři Štěpánové s nadšením. Zazní i dvě naše novinkové skladby. Dále prozradím, že s námi budou opět vystupovat naše krásné tanečnice Lenka s Terezkou i další speciální host. A uhodnete kmotra „Decade“?

SANCTUARY.CZ:​ ASI TUŠÍME… NICMÉNĚ DESET LET JE DOBA, KTERÁ SI SAMA ŘÍKÁ O TAK TROCHU RETROSPEKTIVNÍ SPOČINUTÍ. A JE PRAVDA, ŽE BRATRSVO LUNY ZA TU DOBU HODNĚ VYROSTLO – HÁDÁM, ŽE KDYŽ JSTE PSALI SVOU PRVOTINU, ASI BY VÁS NENAPADLO, ŽE SE BUDETE KAMARÁDIT SE XIII. STOLETÍM, HRÁT NA CASTLE PARTY A POŘÁDAT TAK VELKOU AKCI, JAKO JE MAGICKÁ NOC TRUBADÚRŮ. PŘEMÝŠLEL JSI NĚKDY O TOM, CO BYL TEN ZÁSADNÍ BOD VE VAŠÍ KARIÉŘE, KTERÝ ROZHODL O TOM, ŽE TO NEZABALÍTE, COŽ JE BOHUŽEL NA TÉ NAŠÍ MALÉ SCÉNĚ DOST ČASTÝ JEV, ALE KTERÝ VÁS NAOPAK NEJVÍC VYSTŘELIL NAHORU?

R.X.Thamo: Na naší cestě je jeden zásadní bod a to samostatný premiérový koncert Bratrstva Luny ve Futurum music baru v Praze. Bylo to 5.5. 2010 a Jenny Nowak nám křtila debutové album „Goethit“. Sami jsme netušili, jestli bude nějaké příště, zda naše spoluhráče bude koncert bavit. Přeci jen stále jsme byli projekt dvou tvůrců a nikoliv kapela. Na Bratrstvu Luny je úžasné, že se jeho sestava za deset let činnosti projektu, který přerostl v životaschopnou kapelu s autorským přínosem všech členů, personálně nijak neobměnila. Ta kontinuita je signifikantní.

Na úplném začátku stojíme s Darkthepem, demo nám opatřuje samply a finální hudební produkcí Pšotek, zpívá Matěj Lipský. V roce 2008 se při tvorbě singlu Nomen Rosae přidávají Kobdzey a Haik. Jak už jsem několikrát zmínil, naše cesta je specifická v tom, že jsme se nikdy nepodbízeli. Dělali jsme si věci po svém a hledali cesty, jak nabídnout naši tvorbu lidem, které zajímá. I proto jsem se pustil do zhmotnění vize vlastního festivalu s přesahem k dalším druhům umění či vydávání gotických novin Trubadúr. Ono to všechno spolu velmi úzce souvisí.

Úvahy o „zabalování“ přijdou na každého. Když chceš dělat věci na vysoké úrovni, stojí to peníze. Vezmi třeba vydávání cédéček, mnoho kapel na to už dneska dlabe. Naši fanoušci nás zatím přesvědčují o tom, že vydání vymazleného CD nosiče má stále význam – pro nás i pro ně. Uvidíme, jak obstojí 2CD „Decade“. Pro mě osobně to je symbolické uzavření jednoho velkého období. I proto jsem dal tolik energie do Magické noci trubadúrů 3 i obsahu a samotné podoby CD – což pochopí ti, kteří k albu, jak říkáme my fajnšmekři na hmotné nosiče a knihy, procítěně přivoní ;-). Je to velký mezník našeho působení na scéně. A pečetí prestiže je, že nám vzdal hold hostováním na albu Petr Štěpán. Je to u něj něco zcela výjimečného. Kdybychom byli nějací nezakotvení idioti, tak by se nám těžko takového projevu přízně dostalo. Hostování mělo zcela nezištný, kamarádský charakter.

SANCTUARY.CZ: JAKÉ RADY BYS DAL SOUČASNÝM KAPELÁM, ABY SE JIM TAKY POVEDLO SPLNIT SI HUDEBNÍ SNY, JAKO SE TO PODAŘILO VÁM?

R.X.Thamo: Není receptu ani strategie. Je to o opravdovosti, autentičnosti a víře. Napadá mě jeden příměr ze života. Sem tam mi někdo napíše, že píše texty nebo básně, pošle ukázku a chce to zhodnotit. Odpovídám tak, že ty verše jsou přece tak dobré a opravdové, jak si za nimi stojí sám autor! On měl potřebu se vyslovit, vyjádřit a když to udělal od srdce, nemůže mít nikdo sílu, aby ho zranil tím, že mu je zhanobí nebo se mu vysměje. Stejná paralela je u Bratrstva Luny.

Kdo dělá cokoliv jen pro úspěch, slávu, pozlátko obdivu, ten se většinou v životě tak nekontinuálně kroutí a vyšívá piruety, až si strhne závit. Pro někoho by mohlo být to, co jsme dosáhli, málo, ale pro mě to jsou věci, který pro mě mají nesmírně formující význam!

SANCTUARY.CZ: JE MI JASNÉ, ŽE JAKO KAŽDÝ PROJEKT, BYLO I V HISTORII BRATRSTVA LUNY SPOUSTU MOMENTŮ RADOSTI A STRASTI. A KDYŽ UŽ JSI NA TO NARAZIL CO TAHLE DESETILETÁ ZKUŠENOST DALA TOBĚ OSOBNĚ JAKO ČLOVĚKU?

R.X.Thamo: Strašně moc. Nedávno jsem s naším zpěvákem, muzikoterapeutem a dnes i ředitelem centra sociálních služeb v Tloskově Matějem Lipským rozebíral komunitní přesah platformy Bratrstva Luny. Kolik lidí se v ní propojilo, seznámilo, inspirovalo, začalo spolupracovat, kamarádit, dokonce se milovat … Je to celý vesmír příhod a v drtivé většině s pozitivními konotacemi. Určitě podrobně zpracuji v knize o Bratrstvu Luny, jejíž vydání jsme odložil na příští rok.

SANCTUARY.CZ: ZA TU DOBU SES SAMOZŘEJMĚ VYVINUL I JAKO TEXTAŘ. KDYŽ SI POSLECHNEŠ TEXTY Z VAŠÍ PRVOTINY, JAK JE TAKHLE S ODSTUPEM VNÍMÁŠ?

R.X.Thamo: Když jsme Bratrstvo Luny založili, bylo mi třicet let, čtvrtým rokem jsem studoval vejšku na Fakultě sociálních studií v Brně. Mezi naší prvotinou a nynější tvorbou nespatřuji nějaké dramatické posuny. Mezi mojí básnickou tvorbou v deseti a dvaceti letech, potažmo těch třiceti vidím posuny značné;-). Možná je na „Gotické duši“ trochu více patosu, ale písně jako jsou „Jméno růže“ nebo „Fantasmagorie“ považuji za jedny z nejlepších textů, které jsem kdy napsal. Ani dnes bych na nich nic neměnil.

Samozřejmě, že určitý posun za těch deset let (a doufám, že pozitivní) je vidět. Mám za sebou další léta studia, četby, zkušeností, vím, co to je být táta dvou prcků, člověk prochází – a to zcela přirozeně – určitou duchovní proměnou. Signem této změny může být i obrat, že naše rodiče potřebují více péči naší než my jejich. Život vlastní rodiny se všemi radostmi, povinnostmi i úzkostí, strachem, obavami  – to nás také mění. Cítím, že nejlepší texty ještě mohu napsat, třeba na připravovaném projektu „Clamare“, kde se věnuji svému srdečnímu oboru – mediálním studiím, historii žurnalistiky. Tvorba součástí mého života asi od páté třídy základní školy, kdy jsem začal psát první písničky. Múzy mě stále ponoukají k dalším tvůrčím cestám a já se rád nechám provokovat jejich koketností.

SANCTUARY.CZ: POCHOPITELNĚ NEMŮŽEME MINOUT OTÁZKU, KTERÁ SE NABÍZÍ – KDE BYS RÁD VIDĚL SEBE, BRATRSTVO A PŘÍPADNĚ MAGICKOU NOC ZA TĚCH DALŠÍCH DESET LET?

R.X.Thamo: Pohled do věštecké koule? Kdybych se do ní juknul v roce 2006 a viděl nás na hlavní scéně na Castle Párty a pak Petra Štěpána, jak nám zpívá autorskou píseň, asi bych to neustál :). V každém případě mám touhy s Bratrstvem Luny pokračovat v dalších tvůrčích činech, řešíme už i konkrétní plány. Ale potřebuji regeneraci. Možná na ni přichází – po dovršení magické trilogie a vydání bilančního 2CD „Decade“ – ten správný čas. Bylo by moc fajn, kdybychom za deset let s Blackmoonem připravovali šestku Trubadúra a chystali se s Bratrstvem Luny se s XIII. stoletím oslavit jejich 35 let na rockové scéně.

SANCTUARY.CZ: SNAD BUDE I PRO KOHO HRÁT. A JAK SI MYSLÍŠ, ŽE BUDE VYPADAT TUZEMSKÁ GOTICKÁ SCÉNA ZA DESET LET?

R.X.Thamo: Asi bude dost plešatá, vrásčitá a ještě méně početná, bohužel! Dochází ke generačním výměnám, hudba přestává být prostředkem revolty a sebevyjádření v tom autentickém smyslu slova. Před týdnem jsem byl od bratrů Štěpánů přizván, abych s nimi absolvoval besedu na akademické půdě, zejména o jejich punkové éře. Celkově vzato, beseda byla fajn, ale přeci jen jsem od studentů filosofie čekal sofistikovanější dotazy. Na Magickou noc připravuji instalaci vlastního uměleckého díla :). Jeho název bude znít: „Poslední brána odcházejícího času.“ Čímž poeticky stvrzuji slova vyřčená v úvodu odpovědi.

SANCTUARY.CZ:​ A JEŠTĚ NAPOSLEDY, DOTŘETICE JEDNO VĚŠTECKÉ OKÉNKO. VE SVÝCH TEXTECH SE K SOUČASNÉMU DĚNÍ VYJADŘUJEŠ. JAK TEDY PŘEDPOKLÁDÁŠ, ŽE TO BUDE ZA DESET LET SE SVĚTEM?

R.X.Thamo: Já radši řeknu, co si přeju, protože mám malé děti. A snažím se – i když malými činy a krůčky – k tomu přispívat v rámci občanské aganžovanosti na komunální úrovni. Je mi líto travičů studní a plivačů ohňů, kteří vědí všechno o všech světových spiknutích, a v místě svého bydliště nikdy nezasadili strom, neudělali něco pro své blízké nebo děti sousedů. Chtěl bych, aby děti žily v čase, kde bude méně jeden podvádět druhého. V tom je totiž dost podstatný zádrhel funkčnosti systému. Současné uspořádání světa je neudržitelné a bojím se, že změna k možnému lepšímu povede jen cestou velkých katastrof, které se odehrají v režii mocných. A nemusí jít jen o víření válečných bubnů. Rád bych se ale mýlil.