Zdravím celou kapelu Bratrstvo Luny. Ze začátku bych se chtěl zeptat, jaké máte pocity a zážitky z koncertu, který proběhl 5.5.2011 ve Futuru a jak jste byli spokojeni s fanoušky?
Stříbrné Ave tobě i všem čtenářům! Převažujícím pocitem v tvůrčím táboru Luny je obrovská radost z dokončení nesmírně náročného projektu a to ve stylu o kterém jsme snili. Dnes už se nikdo nebude pitvat v bezesných nocích a pevných sítích nejrůznějších problémů, které zrod alba provázely. Na konci je nádherné – luxusní – digibookové vydání 2CD La Loba Ante Portas s uměleckým přebalem a s šestatřicetistránkovým deatherovským bookletem. Když teď svírám ten komplet v ruce a od zajímavých lidí slyším, že to je na české scéně naprosto ojedinělý počin (recenze Johan FOBIAzine 10/10, Rammer IDH 6/6, Bob Lučan DEKANDENTE MORFIN 7/10…) pociťuji postupný návrat energie, která byla do „vlčí ženy před branami“ vložena. Koncert tento skvělý pocit bezpochyby podtrhnul. Skvělý byl nejen samotný koncert, kde s námi zahrál i norský kytarista – kamarád Pluto, ale i takové magické vlčí spočinutí s kmotrem alba spisovatelem Jaroslavem Monte Kvasnicou a našimi Chráněnci Luny. Byli i věci, které nevyšly na sto procent, ale to je pro nás součást naší cesty pod svitem Luny, takže z jejich nápravy bude profitovat naše budoucnost…

Nová deska nese jméno “La Loba Ante Portas“ a jejím patronem se stal muž, který zasvětil život vlkům, a to Jaroslav Monte Kvasnica. Co znamená název nové desky a proč zrovna Monte se stal patronem desky?
Název desky tvoří dvě „samostatné jednotky“ spojené do jedné. La Loba – je mýtická vlčí žena, Ante Portas je velmi známé latinské spojení znamenající „před branami“. Přímou inspirací mě bylo zlidovělé rčení „Hannibal Ante Portas“. Tak jako Hannibal, když přešel ve druhé punské válce Alpy a všechny překvapil svou přítomností před branami Říma, vzbuzovalo toto konstatování velké emoce. Stejně tak i přítomnost vlčí ženy „před branami“ by nás nemělo nechat chladnými. Za vlčí ženu si můžete dosadit tak trochu zapomenutou lidskou přirozenost, nespoutanou vášeň, svobodnou duši… zjednodušeně řečeno život v souladu s přírodou. Kmotra pro album jsem objevil již po přečtení pár řádků knihy Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů jejíž autorem je právě Monte. Tak laskavé a emocemi nabité čtení mě natolik oslovilo, že na pořadu dne zůstala jen otázka, zda Monte kmotrovství přijme. Přes vydavatele „vlčích knih“ Élysion Vojty Smidka sem byl s Montem uveden v kontakt. Stalo se to, že jsme se stali přáteli a jsme v neustálém kontaktu. Toto je další obrovsky pozitivní rozměr naší tvorby, sdílení a sbližování přes trubadúrské příběhy, které je nutno v mnoha variacích stále vracet na jeviště matky Země. Dokud jsou lidé jejími hosty…

Říkáš, že lidi zapomněli na soužití s přírodou a dávám ti to zapravdu. Hlavou mi někdy vrtají myšlenky, proč zrovna teď lidi pozapomínají na přírodu a proč si jí neváží. Zajímalo by mě jaký máš na toto téma názor. Myslíš si, že je to tím, že dnes si lidi „hrabou na svém písečku“ a okolí je již nezajímá, nebo je to dáno něčím jiným?

… jádro mnoha věcí je v lidech, zakopanej pes je v systému, na kterém ale lidi participují – takže tento kruh je vězením. Nemusíš chodit pro špatné příklady daleko. Chodíme do práce, vyděláváme prachy a pak je utrácíme většinou za věci, které k životu nepotřebujeme. Systém vytváří tlak na lidi, aby jejich děti a kamarádi měli pokojíčky plné kilogramů plastových nesmyslů, neboť pokud je mít nebudou tak budou nešťastné, že kamarádi je mají a tak se v tom plácáme. Můžeš tu smyčku kruhu korigovat, ale na sto procent se z tohoto mechanismu vystoupit nedá. Vše je předmětem byznysu, který drtivou většinu lidí dobrovolně ovládá. Mnozí jsou dokonce hrdí, že pracují tam a tam a dělají mnoho prasárem, jen aby o to „prestižní“ místo nepřišli. Lékařství je také zataženo do byznysu, jsme zákazníci lékařů, kteří nás mnohdy udržují při životě, ale neléčí – protože jim také velmi dobře přilepšuje farmaceutická lobby. Plácáme se v systému falešné solidarity – vyplácení všech možných sociálních podpor, které povedou jen k tomu, až vyschnou prameny a nepůjde už slušným lidem zvýšit daně, tak se zavřou kohouty, a lidé závislí na těchto dotacích z kapes daňových poplatníků u nás doma zaklepou basebalovou holí a přijdou si – ne pro zlato či peníze- ale pro chleba, peřinu a něco na sebe! Multikulturní společnost a střetávání různých náboženských světů v konkrétních státech, také pohodě nepřispívá. Zkrátka mohl bych teď napsat slohovou práci, ale to už by nikdo asi dál nečetl. Abych úplně neutekl od otázky, tak každý z nás se může rozhodnout, zda chce být světu prospěšný nebo na sebe vezme roli ubohého hédonského parazita, který bude spatřovat své štěstí v opíjení se mocí a penězi… A dovolím si poetickou tečku citací písně, kterou jsem asi před patnácti lety napsal pro Monasterial Crypt s názvem Zvadlej květ: „Když uvadne kytka v našem doupěti, nikdo z nás neváhá, hodit jí do smetí…. mohla by déle žít, v půdě by voněla, jenže chcem přepych mít a proto zemřela….“. tak asi tak.-( jinak celý tento song si můžete poslechnout ve velmi zajímavé atmosferické cover v podání SPUPS na www.bandzone.cz/spups)

Když se podíváš na vaši prvotní desku Gotická duše a na album La Loba Ante Portas. Jde poznat velký pokrok ve vaší tvorbě hned na první poslech. Chtěl bych se zeptat, jak vy tento posun kupředu vnímáte?
… ten posun si užíváme. Protože naší tvorbu děláme srdcem a bez postranních kalkulů, ani nemůžeme prohlašovat jako nějaké slavné kapely, že „ta a ta deska je špatná a že se za ní stydí“. Gotická duše je dnes vyprodané demo, které nejde co se týče kvality hudební produkce srovnávat s naší novinkou, to je jako kdyby jsi chtěl horolezecky analyzovat Říp a Matterhorn. A přesto emoce těch dvou hor jsou nádherné a jedinečné. Legendární aura Řípu je pro duši stejně fascinující jako řezaná špice střechy Švýcarska… Novinkovou nahrávkou nám náramně krystalizuje styl, ve kterém se – a to je skoro malý zázrak – cítí dobře nejen autorská dvojice Bratrstvo Luny, ale i celý team dnes už speciálních stálých hostů! Přínos našeho hudebního producenta a vynikajícího muzikanta Tomáš Kobdzeye Kašpara je pro nás kolosální, stejně tak i participace na znění nahrávky v procesu tvorby od zpěváka Xpíla až k zapáleným členům nehudební sekce Bratrstva.

Gotická duše je vaší prvotní deskou? Začínali jste a asi jste neměli moc zkušeností, ale přeci jenom mi připadá, že Gotická duše je o něco jemnější než La Loba ante Portas. Pletu se nebo je tomu tak, že vaše poslední deska je o něco tvrdší?
… na Gotické duši zněly samply bicích a basy. Goethit i La Loba Ante Portas jsou taženy živou rytmikou. Ale ve tvém pocitu se nepleteš, naše novinkové album je co se týče zvuku rozhodně nejtvrdší nahrávkou, kterou jsme vyprodukovali…

Ve vašich textech se často objevují nahrávky související s II. Světovou válkou (jak na desce Goetit, tak i na La Loba Ante Portas). Jak vnímáte toto období, kdy skoro celá Evropa byla pod nadvládou Německa?
… tak to úplně nejde dát rovnítko mezi náměty písní „Utrpení z přežití“ (z Goethit) a „Továrny na smrt Auschwitz – Birkenau“ a II. světovou válku. Továrny na smrt jsou pietou, která hovoří k dnešnímu světu ve smyslu uchování paměti na těžko pochopitelné zrůdnosti holocaustu a systematické vraždění – které se stalo průmyslovým odvětvím a tělo člověka surovinou k dalšímu zpracování. Myslím, že každý přemýšlející člověk by se měl alespoň jednou v životě zajet podívat do Osvětimi a Birkenau. To co to s člověkem udělá je nepopsatelné. Dlouho jsem přemýšlel zda psát o těchto ukrutnostech píseň, zda se podaří posluchačům zprostředkovat zamýšlené emoce, aby píseň vyzněla jako poselství…. no a podařilo se to způsobem, z kterého mrazí a vznikla jedna z našich nejsilnějších písní! Ta píseň není jen písní je jakýmsi vzkazem generacím, kterým hrůzy války a holocaustu zasáhly přímo do životních osudů. Tito lidé stárnou, umírají… vím, že je to kapka v moři, ale symbolická „pochodeň paměti“ nesená světem plného extrémismu a popírání historie má svůj smysl! V obou písních se proplétá současnost s historií a jejich dějinné umístění je pouze jeden z klíčů od brány světa zvrácených schopností lidí…. „Globus je plný kolejí genocid, země páchne pomstami Augiášův chlív….“ – co více, po citaci tohoto refrénu k položené otázce dodávat?

Na nové desce jste spolupracovali i s jedním zahraničním muzikantem, a to s Plutem. Jak jste přišli na tak skvělého kytaristu a jak se vám s Plutem spolupracovalo?
Pluto je nejen úžasný muzikant, ale i člověk. Tomáš Kobdzey Kašpar se setkal s Plutem a jeho kapelou v roce 2009 ve studio SONO, kde tehdy pracoval a produkoval norské kapele desku. V procesu nahrávání se stalo, že Tomáš nahrál bicí a stal se členem Plutovy norské smečky. Dodneška lítá do země fjordů na koncerty. Pluto byl shodou okolností v Česku, když jsme v úzkém kruhu lidí z tvůrčího týmu křtili Goethit. Na této akci jsme se domluvili, že až budeme makat na nové desce, tak navážeme spolupráci, neboť se nám Plutův způsob hraní moc líbí. A tak jak jsme se domluvili, tak se i stalo. Pluto nejen, že odehrál s námi křest ve Futurum, ale neměl by chybět ani na Castle Party a vše vypadá, že i další tvůrčí kroky Bratrstva, by s ním mohli zůstat spojené.

Na jakých skladbách je možno zaslechnout Plutovu nezaměnitelnou kytaru a proč zrovna na těchto skladbách Pluto zahrál na kytaru?
Pluto hraje ve skladbách Továrny na smrt Aschwitz-Birkenau a v nové verzi Fantasmagorie. Cítili jsme, že právě v těchto skladbách se nabízí ideální prostor pro originální Plutovou instrumentaci. A kdo tyto skladby slyšel, tak věřím, že uzná, že jsme se nezmýlili 🙂

Obnovy se dočkala skladba z vašeho prvního alba a to Fantasmagorie. Podle mého názoru je Fantasmagorie nejoblíbenější skladbou fanoušků a proto se jí dostálo té pocty a přehráli jste ji, nebo se mýlím a je v tom nějaký skrytý význam?
Fantasmagorie vyšla na demo debutu Gotická duše. Už po vydání singlu Nomen Rosae (2008), kde jsme v plném nástrojovém obsazení znovu nahráli písně „Bratrstvo Luny“ a „Nomen Rosae (Jméno růže)“ jsem snil o tom, že oblékneme do plnohodnotného hudebního hávu Luny i Fantasmagorii, která má v sobě až neuvěřitelně jiskřivý náboj! Chtěl jsem vydat raritní singl – nápad jak by měl vypadat neprozradím, neboť možná k jeho realizaci ještě dojde, kde by vedle jednoho coveru vyšla právě Fantasmagorie. Jenže už se nám rýsoval materiál na La Lobu, tak padlo rozhodnutí netříštit kapitál a plně se koncentrovat na vymazlení novinkového alba. A to bylo zrozeno!

Opět musím pochválit vaši důkladnost a propracovanost bookletu nové desky a jako na Gotické duši i tady bylo přídavkem další CD. Zajímalo by mě, jestli se vyplatí nahrát dvě skladby na jedno CD a z jakého důvodu to tak máte?
…vyplatí, nevyplatí… to nemůžeš takto brát. Jediným důvodem proč vyšel jako součást kompletu alba La Loba Ante Portas bonusový singl je to, že se tyto skladby do konceptu tématického alba nehodily a jsou ryzími bonusy naší tvorby. Vše co děláme, dotujeme. Každé zakoupení originálního nosiče je pro nás velkou odměnou a zároveň poděkováním za to co jsme fanouškům hudby nabídly a také příslibem věcí dalších. Troufám si tvrdit, že naše 2CD kniha je na české rockové scéně ojedinělým zjevem. Škoda, že velké nahrávací firmy se sami podílejí na snižování objemu prodeje originálních nosičů. Digibooky za tři stovky bez bookletu, které se vám po druhém otevření zohýbají a při pátém začnou rozlepovat, tak to není žádná přidaná hodnota pro sběratele. To naše dílo je radost vlastnit, ale to fajnšmekři pochopí, teprve až se jim dostane do rukou.

Předchůdcem desky La loba Ante Prtas je deska Goetit, kde Vám booklet dělal Deather. Jak se Vám s tím to umělcem spolupracuje a jak probíhají návrhy na booklet?
S Deatherem se znám od roku 1999. Dělali jsme spolu i na jednom nehudebním projektu. S Jaromírem je radost spolupracovat, někdy se trochu škádlíme, ale vždy oba chceme, aby byl výsledek stoprocentní! Ono když děláte na jednom projektu půl roku, tak to musí jiskřit, naše booklety nejsou o jedné kompozici pro titulku, která CD prodá, ale o propracovaném grafickém doprovodu k obsahu alba, k textům, naše booklety jsou malými knihami a to je cesta po které nás baví jít. A Deathera nakonec také:-). Věříme si, vždy navzájem dodržíme, co si řekneme. Booklet se rodí tak, že přijdu s představou, konkrétními vizemi ve kterých je ale prostor pro Jaromírovu kreativitu. On všechny tyto podněty uchopí, někdy nabídne třeba úplně jiný přístup, který pak konzultujeme. Ať člověk dělá v životě cokoliv, pokud to dělá srdcem, má o věci jasnou představu, věří ji a směřuje k nějakému cíli, pak je předpoklad, že to dopadne dobře! Věci dělané na efekt postrádají duši a nenesou emoci k dalším recipientům. Nebo se lesknou jen jako pouťové pozlátko, jehož lesk mine západem slunce. V naší tvorbě se s věcmi dělanými na efekt nesetkáte, vše má svůj smysl, hloubku a význam. A pokud se někdo dívá třetím okem, tak najde až neskutečné věci.

Dál by mě zajímalo, proč uspořádáváte jen jeden koncert ročně? Není to škoda? Nepřipadá vám, že jste ochuzeni o přímý kontakt s fanoušky?
… znovu platí, když chceš něco udělat pořádně, tak to musíš řádně připravit a také to stojí mnoho peněz. Naše koncerty s prvky divadla nejde dělat v nějakém větším počtu. To, že naši tvorbu prezentujeme živě, je věc, která nebyla zprvu vůbec v plánu. Ale jsme moc rádi, že jsme se k tomuto kroku rozhodli, což je možné hlavně díky tvůrčímu týmu Luny, který živá prezentace baví! Letos nás čeká ještě jeden koncert v Polsku (24.7. Castle Party) a na příští rok připravujeme Live překvapení, o kterém budeme nejprve informovat Chráněnce Luny a následně veřejnost. Jdeme cestou výjimečných koncertů jednou začas a víme, že to je správná cesta. S fanoušky jsme v neustálém kontaktu, takže o vzájemné sdílení emocí ochuzeni nejsme. A když nadejde večer vzájemného spočinutí při vyprávění hudebních příběhů, tak to stojí za to!!!

Nepřipadá ti, že Bratrstvo Luny kráčí tak trochu ve stopách kapely XIII. Století?
…nejdeme ve stopách XIII.století. Jsme úplně jinak přemýšlející lidé a to jak po hudební, tak i textové stránce. A co se týče mnoha názorů leadera skupiny Petra Štěpána, tak se s nimi nemohu ztotožnit. Ale pozor – tvorbu XIII.století mám moc rád, kupuji si všechny originální produkty kapely a mnoho pro mě znamenala. Tvorba třináctky patří mezi duchovní poklady mého života . XIII.století nesmírně uznávám a přiznali jsme i inspiraci tímto uměleckým souborem – což je naprosto běžné a v pořádku, každý má své zdroje inspirace, i XIII.století! Historikům prozradím jeden dějinný mezník – jako symbolický předěl mezi spojováním XIII.století a Bratrstva Luny je otevírák z Goethit „Karneval recyklovaných halucinací“. Nikdo na scéně na to nepřišel a přitom, je to docela zřejmé. Podobný kytarový riff, ale diametrálně odlišný text! A od této pocty (nikoliv kopírky, jak by si mohl někdo uplivnout…) jdou naše kroky, nebojím se říct, neslučitelnými směry…

Sdílím tvůj názor na tvorbu Bratrstva Luny a XIII. Století, ale když vaši desku pustím znalcům “třináctek“ , tak jen konstatují, že je to velice podobné. Setkal ses již někdy s tímto pohledem na hudbu Bratrstva Luny?
…samozřejmě, že setkal. Ale spíš bych to „podobné vnímání“ přisuzoval jinému přístupu ke tvorbě než je na rockové scéně běžné. Obě kapely mají svoje charisma, auru… Svým způsobem čerpají z podobných inspiračních zdrojů, jejich umělecké výstupy mají mystický nádech… V tomto lze najít ty pocitové průsečíky. Jsem skoro přesvědčen, že naše nové album se XIII.stoletím, již nikdo „křížit“ nebude. Ale věřím, že i pro fanoušky hudby stylu třináctky může být i naše „mnohem tvrději znějící tvorba s jiným textovým přístupem“ zajímavá.

Chtěl bych se zeptat, co považuješ za největší úspěch kapely Bratrstvo Luny?
Každý do konce dotažený projekt, tedy všechny čtyři CD nosiče, dva nádherné atmosferické křty našich alb ve Futurum music baru a samozřejmě pozvání na letošní ročník legendární Castle Party. Za úspěch považuji i prohlubující se kamarádství uvnitř týmu Bratrstva Luny, které postupně zrodil tvůrčí proces Goethit a La Loba Ante Portas a zpečetila jej! Kdybych měl přeci jen jednu věc vypíchnout nad ostatní, tak je to vizuální a hudební podoba našeho nového 2CD La Loba Ante Portas. Najednou svíráte v rukou rok a půl každodenní práce a jste šťastní, že jste to vše dokázali ukočírovat a začínate postupně zpět přijímat vynaloženou energii. První ohlasy od fanoušků a kritiky jsou pro nás úžasné.

Autor: Enochian | Vydáno: 05.06.2011 |