BRATRSTVO LUNY – křest CD La Loba Ante Portas, 5 .5. 2011, Praha – Futurum

     Koncertu předcházela beseda se spisovatelem Jaroslavem Monte Kvasnicou, který zasvětil většinu života vlkům. Právě jeho knihy Krajina s vlky I a II inspirovaly R.X.Tháma při psaní textů a tak zkusil požádat Monteho o kmotrovství nové desky. A když Monte souhlasil, nebylo daleko ke zmíněné besedě na vlčí téma. Původně mělo jít o setkání Monteho a lidí spřízněných s kapelou, ale několik fanoušků se nemohlo dočkat svých oblíbenců a do Futura přišli s dvouhodinovým předstihem. A protože v klubu probíhala přísně tajná zvuková zkouška, byli všichni nasměrováni do salonku. Původní plány, které počítaly s promítáním, vzaly kvůli technickým problémům za své, ale myslím, že to nakonec bylo dobře. R.X. Thámo se ujal role průvodce a moderátora, který vysvětlil, jak se k Montemu dostal a jak se ostýchal jej požádat o roli křtitele a jak… ale nechme možná něco stranou, v plánu je rozhovor s Bratrstvem, tak se později dozvíte víc. Pak mluvil Monte, který se vlkům věnuje 37 let a má tedy zážitků na několik podobných besed. Určitě jste četli rozhovor, který jsme s ním nedávno publikovali… a jestli ne, napravte to (úsměv).

     Po zhruba hodinovém povídání, na kterém jsem se potkal s Pigeonem (z čehož jsem měl velkou radost, protože jsem jej neviděl několik let) a taky s Vojtou Smidkem a jeho ženou Janou (které jsem neznal vůbec, ale později se z tohoto setkání vyklubal další pěkný zážitek – alespoň pro mě určitě – úsměv), se všichni vydali korzovat po klubu a čekat na koncert. Já se chytil Pigeona a společně jsme „přepadli“ Deathera a jeho mladou spolustolovnici. Práci tohoto skvělého grafika znám od dob, kdy In deed hell vycházel jako xerox zine a tak jsem prostě neodolal a šel se vetřít k jeho stolu a popovídat o všem možném. A bylo z toho (alespoň pro mě určitě – úsměv) další milé setkání, při kterém přišla řeč na kde co (dokonce i na zubaté bruntálské žáby – úsměv), i na přítomnou slečnu Denču, „vlčí ženu“, jejíž tvář zdobí obal CD La Loba Ante Portas. A hezká setkání pokračovala – Enochian, jeho slečna, Honza Haber… prostě pěkná hodina mezi besedou a koncertem.

     Ten začal kolem 21. hodiny. Pódium připomínalo divadelní scénu – kulisy, plachty s motivem z obalu a brána opatřená římským letopočtem 2011 oddělující dva světy, ten „ante portas“ a ten „za branami“. Před bránou se objevil R. X. Thámo, který koncert zahájil a pak se k němu připojili Lord Darkthep (kytara), Kobdzey (bicí), Maestro Xpíl (zpěv), Haik (baskytara) a Piotr (kytara) a začalo představení, při kterém zazněly všechny skladby z novinky a došlo i na několik songů z předchozí nahrávky Goethit (Tělo je chrám, Stín nad Toledem, Volání mrtvých básníků a Karneval recyklovaných halucinací). Nebudu tady popisovat jednotlivé skladby, o těch starších si můžete počíst v recenzi na Goethit, o těch nových zanedlouho v chystané recenzi na La Lobu… Jednu událost ale zmínit musím, protože doplňuje mozaiku, kterou Bratrstvo Luny postupně skládá a kvůli které mám tuhle družinu rád. Je to taková sympatická posedlost dělat věci naplno a netradičně. O co jde? O speciálního hosta nejen CD, ale i koncertu. Je jím norský kytarista Petter Pluto Guthe, který na La Lobu… nahrál kytaru ve dvou skladbách a světe div se – přiletěl kvůli koncertu z Norska. Odhadem šedesátiletý muzikant s šedivou kšticí a plnovousem si v „řádné hrací době“ střihl kytarový part v naléhavé kompozici Továrny na smrt – Auschwitz-Birkenau a byl to parádní zážitek. Stejně jako vlastní křest… Kdepak obligátní šampus… Kmotr Monte to vymyslel jinak a svérázně – na svých toulkách za vlky nabral vodu z potoka, ze kterého vlci pijí a touhle vodou byl překrásný komplet (2CD, digibook v přebalu) „polit“. Další důkaz jedinečnosti Bratrstva Luny na tuzemské scéně. Po základním setu následoval třískladbový přídavek, v jehož rámci zazněly Nomen Rosae a Fantasmagorie (v níž opět vypomohl Pluto) z debutového dema Gotická duše. Dvouhodinový koncert měl zvláštní podmanivou atmosféru, kterou umocňoval R. X. Thámo hereckými kreacemi, samozřejmě muzikanti výbornými výkony, Xpíl procítěným zpěvem a zvukař (Matin Pošta) vycizelovaným zvukem. Jediné, co trochu zamrzelo, byl podle mého neadekvátně nízký počet diváků, odhadem něco málo přes stovku.

     A poslední příjemný zážitek večera (noci)? Cesta domů, kam mě vezli Vojta s Janou a při které jsme probrali kde co a hlavně zavzpomínali na doby dávno minulé, až jsme došli k tomu, že Jana kdysi „manažerovala“ řadu kapel, včetně mých oblíbenců Bone Orchard. A když jsem se zeptal, jestli náhodou ona není Druid Agency, bylo „vymalováno“ (úsměv)…

     Sice je to takový nešvar, psát do reportů osobní záležitosti, ale stejně si to neodpustím. Děkuji Vojtovi a Janě za odvoz, zdravím Pigeona, Deathera, Enochiana a jeho slečnu, Honzu Habera a hlavně R. X. Tháma, Maestra Xpíla, Lorda Darkthepa a spol., kterým přeju, aby jim zápal pro věc vydržel a aby jejich vystoupení na letošním Castle party skončilo sukcesem.

Skladby:

• Amnesia
• Misionář smrti
• Když lekníny tiše se zhoupnou…
• Volání mrtvých básníků
• La Loba Ante Portas
• Továrny na smrt – Auschwitz-Birkenau
• Tělo je chrám
• Signum Diabolicum
• Srdce, které prošlo popelem
• Bílé Karpaty
• Jáma a kyvadlo
• Karneval recyklovaných halucinací
• Stín nad Toledem
• Nomen Rosae
• Fantasmagorie
• Quo vadis, Domine?

Fotky: Enochian
Celá galerie zde.
Přímý link na televizní reportáž zde.

Johan