Mimo svět intrik a dogmat
kde v oprátce pravidel pravda lká
mimo svět teroru intimity
se opona oka
zanesená prachem pozvedá

Řasy slepené dál vadnout nechtějí
zakleté nánosy ze sutin civilizací
sny odřené život z jizev volají
mrtvoly, oběti byznysu
nikdo nevzkřísí

To ticho Bílých Karpat
hřebenů majestátný chór
v pokoře duši drží
i když městy tančí mor

To ticho Bílých Karpat
nedozírných luk
je uměleckým dílem
i když válka zastavila pluh

Mimo svět intrik a dogmat
kde v oprátce pravidel pravda lká
mimo svět teroru intimity
se opona oka
zanesená prachem pozvedá

Řasy slepené ještě v krásu doufají
rozum je majákem, snad světlo udrží
strážci, kteří se ještě nezaprodali
a upíry byznysu
vždy dubovým klínem pohostí

To ticho Bílých Karpat
domov fauny divoké
pytláci v lůně lesů
vraždí duše své

To ticho Bílých Karpat
v nichž právě roztál sníh
žádné stopy šedých stínů …
To člověk spáchal hřích!