Vítám Bratrstvo Luny na stránkách Echoes zine! Od posledního rozhovoru pro náš web uteklo neskutečných osm let. Když se ohlédneš za uplynulým časem, co vidíš? Byla cesta, po které se Bratrstvo Luny ubíralo, stále konzistentní? Jednou jsi dole, jindy nahoře… Ale podstata zůstala zachována?

Ave Franto! Nejdříve díky za zájem a prostor. Pokud v úvodu vzpomeneme na rozhovor, který tehdy vedl Jirka D. (ZDE) v roce 2013, tak je to zajímavý milník k úvodu našeho povídání. Tehdy jsme byli těsně po uspořádání prvního ročníku Magické noci trubadúrů (2012) a vydání prvního čísla gothic rockových novin Trubadúr, chystali jsme se na zhmotnění vizí naší třetí studiové nahrávky Carpe Diem (2014) a měli krátce po úspěšných koncertech na Castle Párty v Bolkóvě, na Moonfogu ve Wroclawi a na tuzemském Basinfire festu. Co se tedy dále odehrálo v osmiletém intervalu 2013 – 2021? Dotáhli jsme dokonce čtyři dlouhohrající albové projekty a vydali je na CD nosičích, všechny ve velkoryse pojatých a propracovaných grafických kompletech: Carpe Diem (2014); 2CD Decade – Gotická duše 2006-2016 (2016), Luna nad Iglau (2019), společný projekt s Petrem Štěpánem, frontmanem XIII. století & H.N.F. a Clamare (2021). Málo kdo tehdy čekal, že přijdou i další tři ročníky (2014, 2016 a 2019) dark indie festivalu Magická noc trubadúrů a gothic rockových novin Trubadúr. Určitě jsme měli radost i z dalších vydařených koncertů např. na zámku v Polné, na Tolenstein festu, dvakrát jsme zahráli v narvané plzeňské Šeříkovce se XIII. stoletím, úžasný byl Tloskov fest, fajnovou zkušeností bylo nečekaně vřele přijaté vystoupení na death metalovém SYMBOLICu nebo velká narozeninová párty shopu Betelný Hadry na Dark Magical Night v Brně. Rád vzpomenu i dotažení dvou singlů Třináctý úplněk (duet s Petrem Štěpánem) a Baldachýny mraků, oba se dostaly na výběr dvou česko-slovenských manifestů dark indie scény, které realizoval žánrový portál Sanctuary.cz pod názvem Dark Tunes from Czech and Slovak Caves. Rovněž zde musím zmínit nádherný symbolický akt, o kterém se nám na začátku naší umělecké cesty ani nesnilo. Koncem roku 2020 vydalo XIII. století album s názvem Zahrada světel, na které Petr Štěpán zařadil jím interpretovanou naši autorskou skladbu Fantasmagorie, navíc společné album Luna na Iglau zařadil do oficiální diskografie XIII. století. A z výše zmíněných skutečností je nanejvýš patrné, jak je ta naše cesta konzistentní, pestrá, ozdobená výjimečnými a dotaženými projekty. Nám jsou vlastní činy, ne chvástání a velkohubé prohlašování a avizování. I v patnácté sezóně je svit magické Luny jasný a pevně věřím, že i inspirativní.

Současnost patří Clamare. Během příprav odešel Xpíl. Jak moc jeho odchod zasáhl do výsledné podoby novinky a do nálady v kapele?

Xpílův odchod nás zasáhl hodně, protože ta jeho anabáze opuštění Bratrstva se vlekla skoro tři měsíce, měla velmi ambivalentní konotace (zůstávám, odcházím, deska bude perfektní, deska bude stát za prd a tak dokola) a klenula se jako most přes čas vyhrazený ve studiu, kde se mělo dotáhnout do finální podoby dílo, které jsme chystali několik let. Matěj je určitě talentovaný člověk, pochází ze slavné herecké rodiny, je vzdělaný, intelektuálně založený, ale vyjít s ním není vůbec jednoduché: má obrovské ego, sebevědomí a na můj vkus příliš často mění názory! Bratrstvo Luny opustil již podruhé, za celý náš ansámbl dodávám, že naposledy. Ve své hudební éře má na svém kontě již více odchodů z kapel a projektů z jeho vlastního rozhodnutí. Náš čas se po patnácti letech spolupráce naplnil. Osobně budu vzpomínat na to dobré, co Matěj pro Bratrstvo odvedl, krásných zážitků máme hodně. Matěje jsem vždy bránil, považoval ho za kamaráda a měl ho rád. U ostatních členů Bratrstva to bylo směrem k němu podobné. Moc mě mrzí, že ten jeho odchod nebyl „dospělý“, jak nám slíbil. A také mě velmi mrzí, jak používá svůj vliv, kontakty, slavné jméno a postavení na scéně k sebeprezentaci, kterou zakládá na konfrontaci, provokaci, vymezování se a bohužel i šíření některých zavádějících informací. Platí to i pro jeho mnoha profilovou hyperaktivitu na sociálních sítích. Ta zimní krize nás semkla, Bratrstvo Luny úspěšně vyřešilo dvě personální změny a ta energie z podařeného upgradu nás dovedla až k datu 22. srpna, kdy o úplňku v dominantě Vodnáře, svit Luny přivítal na světě naše v pořadí čtvrté studiové album. A Franto, abych odpověděl na celou tvou otázku, musím dodat, že pro nás je výsledný sound desky s novým zpěvákem Bruzsem D. a novým basákem T.L. parádní! A nálada v kapela je výborná. Clamare je pro nás dar a umělecký manifest startu nové éry Bratrstva Luny.

Jeho nástupce jste vybrali poměrně rychle. Byl Bruzs D. jasnou volbou nebo jste si vybírali z vícero adeptů? Dalším novicem na Clamare je basák T. L. Můžeš nám oba nováčky představit a jak jsi s jejich výkonem na desce s odstupem času spokojený?

Měli jsme fakt kliku. V konkurzu, který jsme vyhlásili 10. března, jsme měli přihlášené čtyři zájemce, dále jsme byli v kontaktu s dvěma zpěváky, kteří však mají své mateřské kapely. Od frontmana rockových SPUPS Romana Pánka, pro něhož přes dvacet let píšu texty, jsem dostal tip na Josefa Wlashinského (ex-Trigger, Signum Regis, Insiders). Po vzájemném seznámení a osahání naší tvorby, s důrazem k nové desce, se mezi námi začala rodit chemie, která se záhy rozlila do celého Bratrského ansámblu. Pepa alias Bruzs D. vstoupil anonymně do konkurzu a na plné čáře a v absolutní shodě ho vyhrál. Kdybychom si nebyli jisti, že Bruzs D. je tím pravým hlasem pro Lunu, hledali bychom dál. Žádné smlouvy nebo závazky námi za nitky netahají, tvoříme pro radost, vše si financujeme sami, takže určení termínu vydání alba je čistě naše záležitost. Již tedy 28. 3. jsme mohli směle oznámit, že se brzy vrátíme do studia.

S basákem Honzou Tlachnou, přezdívaným T.L., to byl jiný příběh. Když už jsme byli nuceni řešit post frontmana, znovu se otevřela i otázka obsazení postu basáka. Matějův bratranec Martin nám sedl po lidské stránce, ale co se týkalo hráčského umění, nebylo to ono. Po náběrech basy několika písní na Clamare jsme se dohodli, v klidu a pohodě, na ukončení spolupráce. Nejdříve jsme si mysleli, že basu na Clamare vyřešíme hostováním nebo svépomocí. Darkthep vrátil do hry nápad, který už byl na stole u zrodu Bratrstva Luny, aby basové party obstaral jeho tehdejší spoluhráč z litoměřické Existence Honza Tlachna (dnes Mothers Milk). Tý Elovi tehdy náš repertoár neseděl. Letošní lano po delším zvažování k naší velké radosti zvedl. Jednak se mu líbil materiál na Clamare a klíčovým pro něj byl i faktor nového hlasu Luny! Oba borci Bruzs D. a T.L. neskutečně zamakali. Do díla vložili pořádný kus svého kumštýřského umu a zkušeností. Společně se nyní připravujeme na koncertní premiéru a moc se těšíme!

Zřejmě nejvíc mě překvapil Darkthepův relativně malý podíl na tvůrčím procesu. Pod většinou skladeb je podepsaný instrumentální chameleon Šotek. Bylo to kvůli nedostatku nápadů jednoho a exploze druhého, nebo jste vybírali z množství skladeb bez ohledu na stvořitele?

Instrumentální chameleon Šotek – díky za tuto výstižnou a trefnou metaforu! Vše běželo nenásilně, přirozeně. Šotek měl tvůrčí slinu, zásoboval nás nápady a nám se moc líbily. Darkthep přinesl sice jen jednu skladbu Nuestra Señora, zato však excelentní. A pak v tandemu s Šotkem dali dohromady song Sám proti zkáze, neboť první hudební podklad si odnesl Matěj do svého nového projektu. Xpíl nás ještě požádal, abychom jeho Baldachýny mraků na desku nedávali. Že ve svém emailu vyhrožoval „OSOU“ bylo trapné a zbytečné. Považoval jsem za rozumné tento již vypuštěný singl nerecyklovat. Baldachýny jsou takovou pomyslnou a docela hezkou tečkou za naším společným patnáctiletým příběhem. Kluci dále věděli, že Kobdzey pracuje na velké lyrické albové tečce nazvané Pochod stromů, nebylo potřeba rozpracovávat nové skladby. Takže na album šlo vše, co bylo připraveno mimo Baldachýnů, žádné skladby nám v šuplíku nezůstaly. No, vlastně … přiznám, že jedna skladba v šupleti je, a má velkou ambici dát zastřešující název našemu novému albovému projektu! Darkthep složil pro Bratrstvo Luny celkově asi třicet songů, z toho mnoho fakt zásadních a určujících, a já věřím, že na další fošně bude jeho autorská stopa znovu výraznější. Šotek je skvělý muzikant a skladatel, prostě instrumentální chameleon, máme jeho rukopis rádi a do budoucna samozřejmě počítáme s jeho dalšími autorskými skladbami.  A věřím, že se znovu zapojí i Kobdzey, šanci určitě mají Bruzs D. i T.L.

Zajímalo by mě, zda jsou všechny skladby čerstvého data, nebo jste skládali průběžně hned od vydání Carpe Diem?

Skládali jsme postupně. Koncept celého našeho čtvrtého studiového alba předurčil text titulní skladby Clamare, který jsem napsal na začátku ledna roku 2015 na hotelu v Olomouci. Pamatuji si to přesně, neb jsem zde byl na inventurách a při zpáteční cestě přibrzdil v Jihlavě u Mistra Štěpána na naší pravidelné vánoční nadílce. Úplně nenásilně jsme se dostali i k tomu, že na mě v předvečer setkání plivla Múza. Petr si text se zájmem přečetl, uznale okomentoval a pustili jsme se do rozboru vizí alba, které začalo vyjevovat své kontury. Před pár měsíci nám, před naším vánočním setkáním, Petr Štěpán v roli kmotra požehnal albu Carpe Diem na Magické noci trubadúrů v Kralupech nad Vltavou. Album otevíralo jím naprosto mrazivě narecitované intro Carmina – Horatiovy verše. Pak si vybavuji, že vznikl text skladby Král Humbuku, který byl pak doladěn na Šotkovu hudbu, následovala Hra o trůny. Poslední písní, která vznikla pro Clamare byl Pochod stromů. Tento song byl dokončen těsně před mixem. Mezi písně z roku 2020 dále patří Darkthepova Nuestra Señora. Digitální démon i pocty Čapkovi (Sám proti zkáze) a Borovskému (Rebel K.H.B.). Ta koncepční nit nového projektu je tedy natažena mezi roky 2015 a 2021. Pevně věřím, že nové album přivedeme na svět mnohem svižněji. Chuť do díla i inspirace s námi jsou – „Bratrstvo Luny s Múzami tančí“. Tak jen aby ta naše šťastná hvězda zůstala na naší frekvenci.

Rockově přímočará stavba většiny skladeb na Clamare není podle mě největší změnou, kterou jste své příznivce překvapili. Velkou změnou je lyrika. Ta jde místy hodně na dřeň. Texty skladeb jako Digitální démon, Král humbuku nebo i titulní Clamare jsou plné kritiky a realismu. Vedle nich jsou postaveny oslavné skladby velikánům typu Karel Havlíček Borovský, Karel Čapek na jedné straně a na druhé velice zajímavé a podnětné Clarisse P. Estés nebo Václavu Cílkovi. Co podle tebe tyto myšlenky a lidi pojí? Respektive, co je podstatou Clamare? Lidské myšlenky a svoboda? Potažmo vlast, krajina, duše?

Hlavní myšlenkou Clamare je, že tato deska je o NADĚJI, která je v ní přítomná i na těch nejtemnějších místech. Nyní vzpomenu na svou oblíbenou autorskou myšlenku z debutu Goethit – vždyť právě „temnoty hlubin jsou vřídlem magického světla.“ V tom albu je zakleto hrozně moc myšlenek, odkazů, výzev i symbolů. Náš čtyřkřídlý digipak s 32-stránkovým bookletem vám nedá vydechnout, řečeno s nadsázkou. Vrchní grafička Luny Erika Mithoferová odvedla znovu fantastickou práci. Celý náš mini team tuto produkci dal na sto procent včetně tváře alba Katky Krejčové! Nejvíce budou naším dílem odměněni fanoušci, kteří Clamare přijmou jako komplexní dílo, jako symbiózu hudby, zpěvu, textů, grafiky, fotografií a dalších souvislostí vetknutých „mezi řádky“. To, že jsme překvapili, tak za to jsme rádi, každé naše album má specifickou atmosféru, náladu, vyznění. Co se týče lyriky, snad mi odpustíte, že znovu připomenu Petra Štěpána, který ke Clamare uvedl: „Nové kompozice, gotické linie nesené na hutných kytarách, nový zpěvák, to vše zmocněno údernými texty, s verši místy ostrými jak samurajský meč…“.  Franto, i Vysočina ti přitakává. Jedním dechem dodávám, že zřejmě titulní skladba našeho dalšího alba má hodně zasněnou a poetickou atmosféru.

Nazvali byste styl novinky gotickým? Od původní étericko – magické neuchopitelnosti jste se výrazně posunuli do razantního světa ostrého rocku. Stále jsou zde samozřejmě podmanivé temnoty jako Pochod stromů, avšak většině vládne rockový drajv.

Clamare je takový dark indie rockový marš, temně – magické mezi více žánrů rozkročené album. Blackmoon v recenzi pro SPARK 10/2021 (5,5 hvězdiček z 6) nabídl skvělou lapidární definici nahrávky: „Clamare je hudební lexikon pro duchovní alchymisty.“ Osobně cítím, že těch okamžiků „bratrských mystérií“ je na albu povícero. Již v roce 2014 jsme náš styl otisknutý do alba Carpe Diem nazvali jako LunArt Music, post gothic. Mě osobně se líbí dovětek „post“ znamenající „po“ … naše kořeny jsou gotické, plody stromu Clamare sají mízu z nich. V kapele máme šest členů a každý byl odkojen jinými tóny, hudebními miláčky, v našich albových „toptenech“ budeme mít minimální průniky. Pro mě je nejdůležitější, aby naše tvorba měla srdce, duši, mozek a emoce! Aby z ní mrazilo, byla podmanivá, posluchače inspirovala, obohacovala, aby kolem něj neplula jak rádiová pěna dní. A aby bavila i nás samotnou kapelu! S hlasovými schopnostmi nového frontmana Bruzse D. máme obrovské možnosti, Clamare je startem naší nové éry! Je fajn, že nás posluchači mohou jednoduše ochutnat na digitálních platformách např. Spotify, Deezer, Apple Music nebo YouTube. Obecně vnímáme, že jsme na hudební scéně takový fakt těžce zařaditelný úkaz. Lámejte si hlavu s tím, co hrajeme vy – hudební publicisté.

Co podle Bratrstva Luny pojí novinku se staršími počiny a co ji činí odlišnou?

Hudební rukopis je klíčovým pojítkem, kytaristé Darkthep i Šotek měli zásadní vliv na náš sound od prvních tónů Bratrstva Luny. Odlišný je zpěv. Bruzsův um i přístup je pro nás něco tak mimořádného, v co už jsme ani nedoufali… Dalším kontinuem naší cesty jsou texty a vypiplaná grafika alb, a precizně nachystaná koncertní vystoupení. Kdo nechce hledat, nenajde. Naše album nejde instantně pozřít jako mainstreamový singl nebo decibelovou výplň k vypocení na rotopedu. Naše tvorba potřebuje posluchačovu trpělivost a chuť objevovat. Clamare je odlišné v tom, že má říznější tvrdší zvuk, je vesměs hrané na podladěné sedmi strunné kytary. Každé naše album je něčím specifické, a tedy i jiné.

Od novinky bych se na moment rád vrátil k nevšední sbírce Luna nad Iglau. Tu zařadil Petr Štěpán do své diskografie. Znamená to tedy, že ji věří, že ho vaše spolupráce oslovila. Je možné, že se někdy v budoucnu dočkáme něčeho podobného? Nebo výjimečnost Luny spočívá v neopakovatelnosti? Upravovali jste nějakým způsobem skladby, aby mu sedly tzv. do pusy, nebo vše plynulo zcela přirozeně?

Ano, samozřejmě za albem Luna nad Iglau si stojí nejen Petr Štěpán, ale i Bratrstvo Luny! Tato nahrávka je ceněna stále víc, a v polovině listopadu se po dvou letech od vydání CD dočká i limitované vinylové edice, na které budu i upgrade front coveru. Protože se jedná o počin pod hlavičkou „BL“, můžou se fanoušci znovu těšit na vypiplanou uměleckou grafiku. Co se týče výběru skladeb, domluvili jsme se s Petrem na tom, že kdyby mu některá neseděla, tak jí nahradíme jinou. Petr měl rovněž bonus sáhnout po jakémkoliv songu z našeho repertoáru, sám si vybral píseň Největší z pierotů. Nahrávání se odehrávalo u Kobdzeye v jeho studiu ve Štětí, s Petrem jsme dojížděli do studia z mého bydliště, které leží nedaleko od bájného Řípu, kde měl Petr potřebné zázemí. Celou produkci provázela úžasná atmosféra, byl to pro všechny zúčastněné mimořádný zážitek … a sledovat Mistra Štěpána s Kobdzeyem v umělecké ráži, to bych vám přál zažít! Při nahrávání Fantasmagorie jsme se „něčeho dotkli“ … tak neskutečně mrazivé to bylo! Petr si tuto skladbu zamiloval a její „prequel version“ zařadil na album XIII. století Zahrada světel. To je mimořádná pocta pro nás jako kapelu a zejména ocenění pro autora hudby Darkthepa a mě coby textaře. Skladby si Petr pojal po svém, on je Mistr vypravěč, přesně ví, kde se nadechnout, kde zatlačit, povolit, za svou bohatou kariéru má svůj magický rejstřík, ze kterého tahá esa jako karetní filuta z rukávu. Některé skladby se dočkaly aranžérských změn např. v darkthepovských V rozvalinách se více vytáhly kytary, na Carpe Diem úmyslně utopené a třeba Nomen Rosae se dočkala zbrusu nového hudebního kabátu. Takže abych odpověděl na otázku, vše bylo zcela přirozené. Už jsem to kdesi prokecnul, ještě máme s Petrem něco připraveného. Ale více to rozvádět nebudu.

Luxusní vydání vašich nahrávek jsou už dávno tradicí. Není v dnešní době nízkých prodejů podobná aktivita ztrátová? Pro mě jako fetišistu je opulentnost samozřejmě vítaná, ale chápu, že to celé musí být strašně drahé a tvorba Bratrstva Luny není mainstreamem a tudíž návratnost nákladů není jistá… Nebo se mýlím?

Především díky za uznání i empatický a reálný pohled na tu naši opulentnost. Přesně tak. Stále se jedná o ztrátový podnik, i když ty nůžky „červených čísel“ se stále více zavírají. Projekt od projektu je to lepší. Hodně fanoušků náš přístup miluje. Dokončené albové projekty Bratrstva jsou sběratelskými kusy. Moc mě těší ty krásné a neustávající zpětné vazby i dotazy, zda by ještě nebyl někde zastrčený jeden Goethit, La Loba Ante Portas či dokonce Gotická duše? Za chvilku bude rozebrané Carpe Diem a Decade atd. Je to o životních prioritách. Bratrstvo Luny je můj černý vraník (koníček), který v rámci svých zájmů prioritizuji. Někdo se jede vykrmit a ožrat do all inclusive resortu, jiný rajtuje po lesích na čtyřkolce nebo láduje prachy do všemožných nákladných potěšení …. my s rodinou jedeme do Krkonoš a zabavit se umíme například v rámci deskových her a sportu …  pak mohu ufinancovat album. Přiznám, že párkrát už jsem byl za tou kichotskou hranou, zejména u druhé a třetí Magické noci trubadúrů – to mám také celé na krku sám. Prioritní je neohrozit existenčně rodinu! Určitý risk a přístup filantropa ke tvorbě samotné je pro mě sebe naplňující cestou … Největší podpora pro BL je, když si fanoušci koupí originální nosič nebo merchandise … tak pokud někdo chcete podpořit naše šílenosti, tak třeba na Metalgate mají velký výběr z naší kolekce včetně vyvedených trik Luna nad Iglau.

To samé platí i o zvukové stránce. Ta je zkrátka parádní. Nicméně tady si pomáháte sami. Tím se náklady snižují. V řadách máte zvukaře s vlastním studiem, sami si nahrávky produkujete. Máte představu, schopnosti své vize uvést do reality. Nikdy jste neuvažovali, že byste svoji nahrávku svěřili někomu z venku? Nechybí vám odstup, cizí názor?

Ty nás máš přečtený, to je paráda! Je to přesně jak uvádíš, a je tady třeba zdůraznit a podtrhnout několik skutečností: mít Kobdzeye v teamu, takového fantastického hudebníka a zvukaře, to je dar a poklad v jednom! I když je to ještě navíc srdcař s velkorysým lidským přístupem, který má v pořádku i ego, tak to je vážně trefený jackpot! Tomáš Kobdzey Kašpar mě v čase naší zimní krize velmi podstatně povzbudil, a je radost přes jeho přístup a konkrétní činy cítit, jak je s námi rád. A víš, co je dále naprosto famózní, to jeho ego! On by nás v podstatě mohl drtit, machrovat na nás, protože to je fakt muzikant s velkým M. A Tomáš je naprosto otevřen našim snahám, touhám, kdy se třeba snažíme docílit určitého soundu skladby, její specifické atmosféry a hledáme cesty, jak se tam dostat. A Kobdzey zkouší a hledá s námi, přebírá výzvy a kolikrát i kormidlo k našim snům. Do zvuku Clamare mluvila celá kapela, ale ctilo se, že autor skladby + Kobdzey mají přece jen to hlavní slovo. Já si pak hlídám celkové vyznění, náladu songu, způsob přednesu, frázování, aby byl text interpretován tak, aby předal zamýšlené emoce. Kobdzeyovou pravou rukou, co se týče zvuku, byl dominantní hudební skladatel Clamare Šotek, ten instrumentální chameleon, který dovalil spoustu skvělých nápadů. I nováčci mají silný otisk ve zvuku desky, Bruzs D. i T.L. měli hodně trefných podnětů, oba jsou zkušení borci. A bratr spolu zakladatel Darkthep byl rovněž online na lince. Tentokrát jsme vše ukočírovali napříč kapelou! A jestli někdy nebyl diskutován nápad na externí produkci? Určitě ano, většinou v takových těch chimérských pokecech u pifka, jak by to asi udělal tenhle producent nebo zvukař … ale upřímně, za ta léta mezi námi vzniklo silné kamarádské pouto a chemie. A klíčové je, že nové vlivy, nápady a experimenty mají u nás zelenou. I proto je Clamare zase jiné a nás to takhle baví!

Současnost je nejistá, koncertnímu vystupování nepříjemná. Plánujete i přesto vyrazit podpořit Clamare a představit její kouzla svým věrným příznivcům?

Ano, samozřejmě! I když aktuální zprávy začínají být zase depkoidní. Je pro nás nesmírnou ctí, že bychom měli Clamare křtít v nádherném žateckém divadle při čtvrtém ročníku festivalu GOTHIC THEATRE spolu s žánrovými spřízněnými dušemi, s kapelami Carpatia Castle a XIII. století 27. 11. 2021. Vstupenky jsou již v prodeji, kapacita divadla je omezená, tak kdo má zájem, doporučuji neváhat.

Je mi jasné, že je pro tebe téma Magická noc trubadúrů citlivé. Před časem ses nechal slyšet, že už nikdy. Nedávno se ke mně dostala informace, že by se snad mělo letos konat pokračování. Jenomže covid se všemi zákazy do nápadu hodil vidle…

Tedy je to trochu ještě zamotanější, ale není potřeba zabředávat do úplných podrobností. Za oponou Magických nocí se odehrávaly události, které mě psychicky ničily, primárně nešlo o samotný festival, ale o politiku a její odstíny šedi…  Ten hnus je snad pryč, tak se v popelu nevědomí mohla rozžhavit jiskřička nezavražditelné kichotské touhy, žár sílil a Magický Fénix vylétl! Magická noc trubadúrů 5 se vrátí na dark indie scénu 2. dubna 2022 v Kralupech nad Vltavou s významnou podporou města a místního Kulturního střediska Vltava. Ten comeback bude velmi speciální, samozřejmě se odehraje i s novinami TRUBADÚR. První podrobnosti zveřejním o listopadovém úplňku.

Co čeká Bratrstvo Luny nyní? Máte nějaké plány nebo se věnujete Clamare a vše ostatní musí jít momentálně stranou? Další deska bude brzy nebo si budeme muset počkat opět pár let?

Bez plánů nejde fungovat, ale my si je definujeme s pokorou. Předpokladem dalších úspěšných tvůrčích dobrodružství je mít dobře poskládané hvězdy a paní Fortunu na své straně. O Múzy se v našem společenství nebojím! Jasně, Clamare je nyní na pořadu dne, před námi je koncertní premiéra v nové sestavě, připravujeme se pečlivě. Pomyslným vrcholem uvádění Clamare na scéně bude naše, jak jinak než speciální, vystoupení na domácím festivalu Magická noc trubadúrů v Kralupech nad Vltavou. Určitě je pro nás důležité i uvedení vinylu Luna nad Iglau, který by měl vyjít 13. listopadu. A v našem kmenu máme veliké přání, aby Chráněnci Luny na nové album nečekali dlouho. Koncept i vizi nové fošny již máme.

Děkuji za čas strávený nad odpověďmi. Bratrstvu přeji vše dobré.

Franto i tobě a Echoes zinu patří obrovský dík za zájem a bezvadné otázky. Držte se! Naši příznivci čekali na naše čtvrté řadové album sedm let, my na druhý rozhovor u vás osm. Snažme se ty prodlevy pro příště zkrátit na třetinu. Souhlasíš?

facebook

instagram

spotify