Neuchopitelný, s nevykreslenou identitou…Přízrak! On skrytý v zákoutí, kde statné stromy uchovávají sílu věků, pod hradbami jejichž pečlivě nakupené kameny nikdy nepromluví… Z šelestu uschlých listů a melancholie podzimu povstává hymnický opus…snad jeho ozvěna pohladí i smrtelníky přebývající v kruhu monotónně se uzavírajícím… Jizvy připomínající časy bojů, nejsou jen uvadající vzpomínkou, ale i doufající výzvou… Plášť zahalující před jasným sluncem pofidérního pořádku současnosti, zdobený symboly… Strach ze života, z vlastního zániku a objevných plaveb v mořích vlastní bizarnosti rodí Netvory, kteří ubližují sobě i jiným… polibek Luny zabloudil do kulis tohoto vidění existence …