Krev tuhne v žilách…
Je pochybnost momentu parazit?
Život je zde, již nespí v knihách!

Většinou zůstanou
jen stržené váhy,
zoufalý šrot pak schovají
hřbitovy marné snahy.

Mezi sfingami osamělý stojím,
strach na mě dýchá,
přesto se nebojím…

Mezi sfingami – jen já a tikot hodin!
Strach na mě dýchá,
přesto se nebojím…

Je nás až příliš
v tom mraku temnoty,
z kterého nikdy
nespustí se déšť.

Do lůna požáru nicoty,
který rabuje, který ruinuje
v zárodku myšlenky naší hlavy
– alternativy!

Danajci dávají dary!

Mezi sfingami osamělý stojím,
strach na mě dýchá,
přesto se nebojím…

Mezi sfingami – jen já a tikot hodin!
Strach na mě dýchá,
přesto se nebojím…