„Když už se má zlo prosadit, nikdy nedovol, aby se prosadilo skrz tebe.“
Solženicin

Vnímáme dnes hrůzy válek
jako čtení řádek strohý dějepis
tváře rozesmutní kruté epizody mrtvých
to už je ale dávno, pak obrátíme list

Nacisté stvořili perpetuum mobile smrti
z „konečného řešení“ v žilách ztuhne krev
suroviny pro továrny – ženy, muži, děti
od holocaustu dělí nás jen pouhý lidský věk

Globus je plný kolejí genocid
Země páchne pomstami, Augiášův chlív
jen hvězdy zůstávají pořád na svých místech
shlížejí, jak hrůzy světa vyrůstají v lidech

Zvrácené lži vládnou v každém atomu
lineárním tempem se infiltruje zlo
do morku kostí mrazí z účasti národů
pár jiskřiček vzpoury v plivancích uhaslo

Transporty bez konce, pochody přízraků
za krajní mezí se nenávratně změníš
dědici rodů hynuli v podzemí baráků
zbyl jen dým a popel ze silné touhy přežít

Lidé lidem připravili tento osud.
(+ ozvěna v polském znění)

Globus je plný kolejí genocid
Země páchne pomstami, Augiášův chlív
jen hvězdy zůstávají pořád na svých místech
shlížejí, jak hrůzy světa vyrůstají v lidech

Dnes pietní bloudění v kulisách Auschwitz-Birkenau
nadějí jsou slzy mladých
zdrcených z expozic mezi ostnatými dráty
neseme dnes s nimi světem pochodně paměti
úcta k životu je naší závětí