V rozvalinách…
… nedá se dýchat,
mraky, tance prachu,
mlhy jedovatých harmonií.
Jen spektákly smrti producentů těl?

V rozvalinách…
… obcuje strach
s jistotami na chůdách,
láska si v krajkách zakřičí
v bordelech u tyčí.
Jen spektákly smrti producentů těl?

V rozvalinách svět přežívá,
v pláči se Homo sapiens topí,
zpěv trubadúrů v hluku zaniká,
mainstream drtí nás –
tak prázdný a tupý!

Obcují s drogami
v pastích, co zklaply;
ústa plná laskomin
z kaplí ideologií.

V rozvalinách…

V rozvalinách nedá se hrát
s dojemnou harmonií ponížených lidí
v závanu krachu vykutaných děr.

Rozpouští majetek výběrčí daní
za dráty vidiny klidného spaní,
s iluzí věrnosti lidé si žonglují,
čipy nás lechtají, kamery sledují.

V rozvalinách…

V rozvalinách svět přežívá,
v pláči se Homo sapiens topí,
zpěv trubadúrů v hluku zaniká,
mainstream drtí nás –
tak prázdný a tupý!

V rozvalinách…
… loajálně tupí.
V rozvalinách…
… dobrovolné lynčování frčí.
V rozvalinách…
… sbíráme střepiny svých duší.
V rozvalinách…
… slepota opony samohybu.
V rozvalinách…
… mohykány čeká zrada.
V rozvalinách…
… nedá se dýchat.