PROTI ŠEDI

Autor: Jiří Janda / 14. 11. 2016

Report: Magická noc trubadúrů

     Dokázat, že gotický rock jakožto hudební styl u nás stále žije se dlouhodobě snaží partička z Kralup nad Vltavou soustředěná kolem místní kapely Bratrstvo Luny. V místním kulturním domě proto pořádá festival pro spřízněné soubory a jejich fanoušky – děje se tak vždy v dvouletém intervalu; třetí ročník se uskutečnil tuto sobotu.  /GALERIE/

Kromě místních „mužů v černém“ na Magické noci trubadúrů tradičně vystupuje kapela XIII. století – „apoštolové českého punku“ – jak je v Kralupech titulují a muzikanti se tomu nebrání. Sestava ostatních pozvaných kapel se mění – tentokrát to byli Carpathia Castle, Výsměch? a polští Deathcamp Project. Na programu nechybí divadelní a taneční představení představení, letos vystoupil divadelní soubor Scéna s představením Naseto?! a zčásti z dětí složená taneční skupina Naděje v choreografii inspirované hitem hvězd večera Werewolf.

Atmosféru romantické záhuby a dobře plánovaného zmaru dokreslila výstava fotografií opuštěných ruin, zřícenin a vraků pořízených spřízněnými dobrodruhy z fotografického Urbex Teamu Kralupy. K festivalu navíc organizátoři vydali vcelku profesionálně vyvedené šestnáctistránkové speciální noviny Trubadúr s rozhovory s vystupujícími kapelami a dalšími materiály k tématu volně a zdarma distribuované v předsálí. Několika desítkám fanoušků z nejvěrnějších byl navíc určen odpolední intimnější rozjezd programu v divadelním klubu v zázemí kulturáku – divadelní představení a beseda s jádrem XIII. století – bratry Štěpány, Petrem i Pavlem. Jihlavští veteráni vzpomínali na své začátky v době více než před 30 lety.

Nebavilo nás zpívat o holkách, pivu, lásce a televizi,“ vyprávěl kytarista a autor písní Petr Štěpán na dobu, kdy hrál s původními punkovými Hrdiny nové fronty – tehdy mu bylo 23 let a jeho spoluhráčům osmnáct. „Současná generace je někde jinde, těm je osmnáct i v pětatřiceti,“ povzdechl si. Připomněl také zásadní rozdíl společenského ovzduší, ve kterém hráli tehdy a jaké panuje dnes. „O něčem podobném se nám před 30 lety ani nezdálo,“ zhodnotil možnost zahrát si bez obtěžování policisty nebo pořadatele před stovkami lidí naladěných na stejnou notu v kralupském kulturáku. „Jakmile se punk začne vyvíjet, tak ztratí svou jednoduchost a přestává být punkem,“ komentoval Petr na dotaz fanoušků stylovou změnu, kterou s bratrem bubeníkem prodělali před čtvrtstoletím, když založili XIII. století. Punkový nápřah z něj ovšem s léty rozhodně nevyprchal, což později v závěru večera prokázal důkladným a ukázkovým zpražením netrpělivého vulgárního posluchače z předních řad, kterému bylo pár minut před jednou hodinou po půlnoci zvučení kytary příliš dlouhé. „Neříkej mi p***, nebo si tě vytáhnu sem a uvidíš,“ zaburácelo z pódia a vyděšený sprosťák oněměl. Na noc trubadúrů dorazilo několik stovek skalních příznivců žánru z celého Česka, přesto část sálu zela prázdnotou, takže si pořadatel R. X. Thámo povzdechl, že si není jist, jestli bude mít na další ročník festivalu dost energie. Uvidíme za dva roky.