RECENZE – LUNA NAD IGLAU
SPARK
autor: Blackmoon
SPARK 11/2019
PETR ŠTĚPÁN & BRATRSTVO LUNY – Luna nad Iglau
LUNART MUSIC – 42:39 / GOTHIC ROCK ČR
Blackmoon 5/6
Nejsem příznivcem remaků, ať už jakéhokoli druhu. Pokud se to však provede způsobem, jakým se Petr Štěpán (XIII. STOLETÍ) a BRATRSTVO LUNY zhostili „Luny nad Iglau“, dává vše jiný smysl. Navíc pozadí a okolnosti vzniku celého projektu zvyšují jeho atraktivitu. Podnětem tohoto tvůrčího spojení byla skutečnost, že Petr Štěpán po sérii zdravotních a osobních eskapád políbil ostré kamení existenčního dna a R. X. Thámo mu v pravou chvíli hodil spásné lano v podobě návrhu společného hudebního projektu, v němž Petr přezpívá vybrané skladby BRATRSTVA LUNY. A tak se i stalo. A jak sám v rozhovoru na jiném místě tohoto čísla přiznává, byl pro něj pobyt ve studiu duševní i tělesnou rekonvalescencí. Z tohoto úhlu pohledu se „Luna nad Iglau“ jeví jako jakési terapeutické album, což celku dodává nádech nevšední specifičnosti.
Na první pohled zaujme přenádherně zpracovaný digipak s neméně úžasným bookletem! Na to jsme si už sice u BRATRSTVA LUNY zvykli, přesto však tento fakt nelze brát jako samozřejmost, zvlášť přihlédneme-li ke skutečnosti, že veškerý přepych je realizován na vlastní náklady donkichotského snílka R. X. Tháma, a navíc zde umění grafičky Eriky Mithoferové s lehkostí atakuje nejvyšší patra. Na „Luně nad Iglau“ je ale bezvadné, že vizuální stránka nosiče neslouží jako mimikry pro hudební obsah zakletý v optických drážkách plastového kotouče s motivem heraldicky stylizované vlčí hlavy na pozadí hvězdného nebe.
Myšlenkovou páteří alba je „Třináctý úplněk“, jejž Bratrstvo natočilo již v roce 2017 pro kompilaci „Dark Tunes From Czech & Slovak Caves“. Jádrem písně je duet Matěje Lipského s Petrem Štěpánem a v jedné chvíli zde zazní: „Z popela vlčích totemů sám Fénix zvedá tělo.“ To lze brát s nadsázkou jako nostradamovskou předzvěst Petrova povstání ze dna, na němž se později ocitl. Album otvírá klávesové intro k „Iglau“ – skladbě, již Petr Štěpán v roce 2005 složil jako vyznání rodné Jihlavě –, které se přelije do „Největšího z pierotů“, autorské písně Matěje Lipského, k níž existuje i zdařilý artdecový klip. Z debutu „Goethit“ vybraná „Vampyrismus psýché“ je vůbec první skladbou, kterou Petr Bratrstvu opentlil svým hlasem. V „Carpe Diem Corporation“ se nechal efektně zkreslit do podoby kyborga a v závěrečné „Carmina I / IX“ si zarecitoval Horatiovy verše. Největším překvapením je ale symfonická verze „Fantasmagorie“, v níž Petr zúročil svůj vztah k vážné hudbě. Jednoznačně nejsilnější moment celé kolekce!
Již poněkolikáté jsem se přesvědčil, že Petr je skutečně profesionál na slovo vzatý. Krom toho se nebojí do původních skladeb vnést své nezaměnitelné charisma, čímž každou z nich přenese jak vokálně, tak emocionálně zas někam jinam. A jelikož do hudebního skeletu původních verzí kreativně hráblo i samotné BRATRSTVO LUNY, vychází „Luna nad Iglau“ jako plnokrevný úplněk neohrožený zatměním bludným asteroidem chladného kalkulu ani uměleckou velikostí hosta, jehož domovský satelit vrhá na českou goth scénu již bezmála třicet let inspirativně-autoritativní stín.
Blackmoon *****