TRUBADÚR III.
Autor: Blackmoon / 18. 8. 2016
BRATRSTVO LUNY – Akt III – Dekáda ve svitu Luny
aneb nad posledním pohárem Vlčího rubínu
Toto je uzavření trilogie započaté rozhovory s BRATRSTVEM LUNY v rockovém magazínu Spark z května 2012 (Signum diabolicum prokletých básníků) a ledna 2015 (Nech všechno špatné v rozvalinách…).
DOSTUPNOST: k dostání jsou zatím všechna vydání novin TRUBADÚR pouze za poštovné, napište si na bratrstvoluny@seznam.cz
AUTOR: BLACKMOON
RESPONDENT: R. X. Thámo
PEREX: Zrovna jsem skončil svou každodenní hodinku čchi-kungu a chystal se začíst do Senekových Listů Luciliovi za svitu svící a při poslechu mých kultovních Kanaďanů NECRONOMICON, když se ve dveřích zjevila kostnatá postava mého věrného sluhy. Tu vytáhlou siluetu jsem už nepotřeboval ani vidět, její přítomnost šířila osobitou uklidňující energii, kterou nebylo možné přehlédnout. „Váš způsob příchodu v podobě ducha mě jednou přivede k infarktu, Archie,“ řekl jsem s potlačovaným úsměvem. „Oceňuji, že se tak nezjevujete během mých cvičení.“ „To bych si nedovolil, pane,“ pronesl Archie a postavil se přede mě, jak měl vždy ve zvyku. Jeho pronikavé oči po stranách orlího nosu se setkaly s mýma. Složil jsem knihu do klína a ukončil jeho taktní čekání: „Co pro mě máte, drahý příteli?“ „Omlouvám se, že vyrušuji, pane, ale chce s vámi mluvit nějaký gentleman. Řekl jsem mu, že v tuto hodinu návštěvy nepřijímáte, ale je neodbytný. Mám ho poslat pryč?“ Hodiny právě odbíjely půlnoc. Položil jsem knihu na stůl, vstal z křesla a pohlédl z okna. No jistě, úplněk. Koutky mi cukly v lišáckém úsměvu, který jsem už nedokázal skrýt ani před Archiem. Otočil jsem se k němu a k jeho neskrývanému úžasu pravil: „V tuto hodinu a za jasné měsíční noci to může být jedině BRATRSTVO LUNY. Uveďte toho gentlemana s úctou, která mu náleží, Archie, já ho vzápětí přijmu.“