Goethit, Metalirum, Mechanik

15. 2. 2010
Mech@nik 7/10

     S tímto CD jsem sváděl tuhý boj. Za normálních okolností bych ho hned po prvním songu vypnul a doporučil k recenzi někomu z mých kolegů. Ovšem na doporučení mého dobrého známého, který má na této desce také svůj podíl, jsem vytrval a bojoval. Ne, že bych byl nějaký rektoskop a cpal se někomu do prdele, to ne, jenom mám s dotyčným stejný hudební vkus a byl jsem jím ubezpečen o kvalitě tohoto produktu. Rozhodl jsem se tedy, že vytrvám. To by bylo, aby nebylo…

     Už jednou jsem kdysi tuto ryze česky pojatou gothickou rockárnu okoštoval během módní vlny kapely XIII. století a i tenkrát jsem to moc nepobral. Ovšem oceňoval jsem originalitu. Atmosféra byla zajímavá, netradiční, ale mě osobně na tom vadily jednoduché, stupidně rifující kytary. Takový tradiční český big beat s trochou bubu imidž.

     No a bum, hned první song „Karneval recyklovaných halucinací“ na albu „Goethtit“, a je to tady v celé své „kráse“ zpět. Stejná atmosféra a stejně blbé kytary. Na druhou stranu, co bych tam asi tak chtěl mít, že jo? Tím chci říct, že právě toto dělá gothic rock tím, čím je. Avšak i zde kytary občas vystřihnou zajímavá „sóla“ a také decentní klávesy a jemné samply jsou použity více než vhodně. A proto se tento song dá přežít. Ovšem pro mě osobně to byla na úvod desky nejhorší možná volba. Všeobecně bych mohl říci, že pro mě je deska nejslabší všude tam, kde se vyskytuje tento prvek unyle hoblujících kytarových spodků. Naštěstí Goethit ani zdaleka není pouze o tomto prvku.Ba naopak, převážná většina desky je tvořená krásnými, jemnými baladickými kytarami, často jen vybrnkávajích jednoduché hravé melodie, které ve spojení s nadprůměrnými texty, zajímavě zabarveným zpěvem a již zmíněnými šikovnými samply a klávesami, tvoří silné atmosférické kompozice. Parádní tah byly i mluvené vsuvky a prostřihy z různých záznamů (např. velmi silná čtvrtá skladba „Utrpení z přežití“). Mimochodem od této skladby už je pro mě deska silně poslouchatelná a místy mne až z neveselé atmosféry mrazí (viz. mluvená pasáž ve Volání mrtvých básníků, ve které mě dostávají i konečně táhlé „metalové kytary“, toho kdyby jenom bylo více)! Netušil jsem, že se tato záležitost může u mě proposlouchat od prvotního negativního dojmu až do této míry líbivosti! Samostatnou kapitolou je výborná ambaláž produktu. U nás je takto perfektně propracovaný a esteticky nadprůměrný booklet o dvaatřiceti stranách málokdy k vidění.

     Suma sumárum, když vypustím mrzký song Karneval recyklovaných halucinací, je zde silná deska, která mě osobně příjemně zaskočila. Ovšem pouze coby člověka, který gothic rock absolutně neposlouchá. Pro fanoušky profláklejších XIII. století by to mohl být asi standart. Těžko říct, nejsem fajnšmekr. Mimochodem Goethovo motto desky „není větší chyby než přestat zkoušet“, jsem zkusil vyvěsit u nás ve zkušebně a málem jsem dostal přes držku.

Autor: Mech@nik
Žáner: Gothic Rock
Dátum vydania: 2009
Dĺžka/počet skladieb: 47 min 13 sek / 8
Vydavateľstvo: LunArt
Pôvod: Česká Republika

Zostava:
Hrabě R.X.Thámo – texty, aranže
Lord Darkthep – hudba, kytary, aranže

Hosté:
Maestro Xpíl – zpěvy, recitace
Jirka Hájek – baskytara
Zdeněk Tvrdík – klávesy
Tomáš Kašpar – bicí
Piotr Pšotek – samply

Tracklist:
1. Déjá vu
2. Karneval recyklovaných halucinací
3. Vampyrismus psýché
4. Utrpení z přežití – Pacific Elegy
5. Tělo je chrám
6. Stín nad Toledem
7. Volání mrtvých básníků
8. Arbiter Elegantiae

7/10